Ai Weiwei – Never Sorry – recenze

Film novinářky a začínající dokumetaristky Alice Kayman, „Ai Weiwei NEVER SORRY“ (2012), zachycuje dva roky života (2019-2011) čínského konceptuálního umělce, hudebníka, filmaře a bloggera, mluvčího svých uměleckých souputníků a bojovníka za svobodu univerzálního uměleckého vyjádření.

Ai Weiwei je v dokumentu zachycen jako umělec, který překračuje hranice země, ve které tvoří, nebojí se promluvit a zároveň, i přes své mezinárodní renomé, zůstává člověkem skromným a i přes veškerá příkoří života v ČLR člověkem pozitivně smýšlejícím.

Nikdy nelitovat, jak napovídá název filmu, je jeho životním postojem – a Ai Weiwei opravdu ničeho nelituje, a svým dílem se snaží poukazovat na chyby v systému a skrze své umění se vyjadřovat k současnému dění.

Číňan, který měl to štěstí a mohl odejít z informačního vákua své země, najít inspiraci a kontakty mezi umělci v zahraničí v New Yorku, kde strávil 10 let a i díky této zkušenosti se stát globálně uznávaným umělcem a mluvčím své generace–Ai Weiwe, člověk vzdělaný, sebevědomý, charismatický. Film se sice soustředí na současnost, ale ceukazuje i střípky života a názorový vývoj umělce z jeho mládí. Starší dokumentární záběry použité ve filmu jsou důležitým svědectvím a výborně ilustrují jeho celkový portrét, jak skrze historické události,

Zlomovým okamžikem se pro něj pak stává ničivé zemětřesení v provincii S´- čchuan v roce 2008, které pohřbilo několik tisíců lidí a on vydává jako svědectví seznamy pěti tisíců pohřešovaných dětí, což místní autority zcela ignorovaly a v Mnichově vystavuje monumentální, mrazivou instalaci stovek dětských školních brašen, pozůstatků obětí zemětřesení. Ve filmu sledujeme jeho pouť do místa zemětřesení, kdy sám Ai Weiwei sám dokumentuje a konfrontuje se s místními úřady.

Dalším velice silným momentem filmu, které opět dokazuje absurditu celého systému, je bourání ohromného uměleckého studia, které Ai nechal vystavit v Šanghaji a místní autority nově dokončenou monumentální stavbu nechaly vybagrovat a srovnat se zemí údajně z toho důvodu, že stavitel neměl potřebná povolení ke stavbě.

Jediné, čeho snad mohl litovat byla účast se na stavbě tzv. Hnízda, pekingského stadionu, kdy pracoval s oficiálními architekty jako umělecký poradce pro stavbu tohoto monstrózního architektonického díla. Sám pak Olympiádu, jako mnoho dalších umělců, bojkotuje.

Ve filmu je dobře vidět, jak principy marketingu fungují i v komunisticko- kapitalistické společnosti jako je Čína. Je s podivem sledovat, jak mechanismy vyrábění ikon fungují. Jeho fotografie svého zvednutého prostředníčku na náměstí Nebeského klidu se stala ikonou své doby a zároveň jakýmsi marketingovým trhákem a tahákem. Jako blogger se stal velice populární a následují ho statisíce lidí – glosuje denodenní události a svým následovníkům dává naději a stává se ikonou pro svobodně uvažující obyvatele ČLR.

Film svou technikou není nijak ojedinělý, kamera sleduje umělce v dennodenních situacích, na základě archivních dokumentů ukazuje a mísí jeho příběh s rozhovory jeho souputníky, pekingského umělce Chen Danqinga, filmaře z Pekingské filmové akademie Gu Changhaie, americké galeristy popisující jeho život v New Yorku, korespondenta New York Times, ti všichni dovytvářejí jeho obraz jako člověka odhodlaného bojovat za lepší svět.

Kamera sleduje Ai Weiweie i do míst, jako je policejní stanice, nebo nemocnice, kde skončil po čili místa velice citlivá a divák se ptá, jak je možné, že čínské autority dovolily na takových místech natáčet, protože to v zemi protknuté cenzurou není obvyklé.

Film končí trochu skepticky v momentě, kdy Ai Weiwei je propuštěn z tříměsíční vazby (2011) a mohlo by se zdát, že pod výhrůžkami, kterých se mu dostalo ve vazbě, bude umlčen. Naštěstí to tak není, i když psychicky ve vazbě hodně utrpěl, ale nevzdal se a znovu začal aktivně bojovat všemi prostředky na obraně lidských práv a svobody slova a uměleckého vyjádření – o tom více v následujícím dokumentu The Fake Case (2013) dánského režiséra Andrease Johnsena.

Snímek obrazovky 2015-07-19 v 3.40.05 PM

 

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s