Dokumentární filmové festivaly ve Švýcarsku: FIFDH a VISIONS DU RÉEL 2011

Zimu/jaro 2011 jsem strávila pracovně ve Švýcarsku na dvou filmových festivalech FIFDH (Festival du Film et Forum International des droits humaines 4.-13. března 2011) v Ženevě a Visions du Réel v Nyonu (7.-13. duben 2011).

FIFDH je taková malá odnož českého One World festivalu, festival má mnohem menší program, ale za to tam  probíhá více panelových diskuzí a velká část program fóra je právě na diskuzích postavena. Byla jsem překvapená, že zahájení probíhalo v poměrně nudném duchu – všichni se opakovali s událostmi Arabského jara a ve finále se pustil krátký film Akordeón (The Accordion) íránského režiséra Jafara Panahiho, který stejně ani jako do Prahy na Jeden svět ani na Berlinale, tak ani do Ženevy nemohl přijet, protože toho času sedí ve vězení. Zde v Ženevě měl být porotcem a alespoň mu tímto byl vzdán hold.

Festivalové centrum FIFDH se nachází v Maison des arts du Grütli, multifunkčním kulturním domě v samém srdci Ženevy u velkého náměstí Plain Palais,  který slouží se svými dvěma sály jako kino, ale zároveň i divadlo a platforma pro tanečníky, a kanceláře tu mají kromě FIFDH i další filmové festivaly – Black Movie, Cinema Tous Ecrans, Festival International du Film et de la Télevision, a nachází se zde i sympatická kavárna Café du Grütli.

FIFDH: Maison des Arts du Grütli

Byla jsem překvapená, že týmy obou švýcarských festivalů vedou starší, respektovaní šedesátníci – za FIFDH (na rozdíl od českých protějšků, kde vedou festivaly třicátníci), takže i ráz obou festivalů je trochu vážnější a formálnější než v ČR.  Nicméně mladší osazenstvo festivalu FIFDH je jinak příjemně šílené – obzvlášť Thierry, naprosto hyperaktivní vedoucí dobrovolníků a koordinátor eventů – asi šílenějšího člověka jsem v životě nepotkala (ale myslím to samozřejmě v dobrém slova smyslu).

NYON je rozkošné, malé městečko 15 minut vlakem od Ženevy, rozprostírající se u jezera Leman s ascinujícím výhledem na protější Alpy. Ideální festivalové městečko.

Nyon, Switzerland - Visions du Réel

Kromě práce a shlédnutí asi tuctu filmů jsem navštívila i dva masterclassy s režiséry, kde mě nejvíce oslovil japonský dokumentarista KAZUHIRO SODA- v Nyonu uvedl svůj film PEACE,  který všude po světě sklízí velký úspěch a ceny na důležitých filmových festivalech a je autorem tohoto rozkošného krátkého filmu z NYC, sledující lidské stereotypy: A NIGHT IN NEW YORK:

Jako vždy se mi nepodařilo vidět žádný ze soutěžních filmů, nicméně mě zcela nadchl film THE BLACK POWER MIX TAPE: 1967-1975 o tom, jak probíhalo černošské hnutí v USA očima švédského novináře.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s