Nepochopitelné čínské zvyky, úkazy a paranormální jevy vypozorované z běžného života v Pekingu

– čínští architekti nevědí, že pekingská zima je každoročně opravdu studená a nějaká izolace pokojů a obydlí vůbec jim nic neříká. V pokoji tak můžete topit jak chcete, ale minimálně třicet procent tepla unikne třícentimetrovou škvírou pod dveřmi (účel této švíry mi i nadále zůstává skryt) a špatně izolovanými jednovrstvými okny.

– neznají stejně tak ani desinfekční prostředky, čínské uklízečky k těmto účelům nejlépe využívají záchodovou vodu, ve které vymáchají mop, se kterým pak šůrují celý barák. Dokážete si jistě představit, jak krásně to vždycky ráno po chodbách voní.

-co neseženete v čínském obchodě: normální chleba a pečivo, ovocný čaj, deodorant ( v létě dle evropských měřítek naprosto nezbytná věc), halogenovou žárovku do vaší nově zakoupené a vzápětí ihned rozbité lampičky,

– v supermarketu zakoupné pantofle mají životnost jeden týden, pak se pomalu ale jistě rozpadnou. (na tomto místě by se hodilo uvést nákupní heslo mé francouzské kamarádky: Achetez chinois, achetez deux fois, čili čínské výrobky kupujte dvakrát).

– kolejní pračky neodvádějí vodu nějakou hadicí nýbrž tuto použitou vodu vychrstnou po šíři celé umývárny, proto z těchto prostor často vycházím s úplně mokrými nohavicemi a na chodbě vracejíce se do svého pokoje, pěkně hezky česky nadávám, ještě že mi nikdo nerozumí. Tento nejapný zvyk rozlité vody na zemi však okoukaly i mé korejské spolubydlící, které bezostyšně vychrstnou na zem lavór plný vody aniž by je zajímalo, že je všude potopa a vy máte opět úplně mokré pyžamo a papuče. Korejka v plastikových sandálích a noční košilce bez újmy na zdraví vítězoslavně odchází.

– čínské jogurty se nejedí lžičkou nýbrž brčkem, čili se sají.

– použitý toaletní papír se nevyhazuje do záchodové mísy, nýbrž do vedle postaveného odpadkového koše.

– ve školní nemocnici nemají na záchodech umyvadla, neexistují žádné hygienické předpisy.

– ve školních budovách čínských vysokoškolských škol se ozývá každých padesát minut zvonění. Tenhle zvuk jsem slyšela naposledy před čtyřmi lety na střední. Ať žije nostalgie.

– čínští studenti hrají na hřišti basket i když je venku mínus deset a neumrznou jim při tom prsty.

– čínští řidiči dokáží nabourat auto i v naprosto přehledné dopravní situaci. Když máte štěstí, vidíte tak dvě bouračky týdně.

– v čínských knihkupectvích neseženete anglicky psaného čínského průvodce, žádnou kvalitní  odbornou literaturu v aj, zato Maovu Rudou knížku v čínsko-anglické mutaci koupíte na každém rohu ( i já jsem se stala majitelkou jednoho výtisku, který jsem z vysoko nasazené ceny sto kuaiů stáhla na deset)

– čínská menza je asi kapitolou sama pro sebe, protože je tam neuvěřitelnej bordel a hluk a občas máte dojem, že jste spíš někde na skládce. Zásada číslo jedna- urvi místo, kde se dá. Zásada číslo dvě- to, jak kultivované bude prostředí, ve kterém si dáte oběd, je pouze na vás. Buď nánosy kydanců, kostí a použitých hůlek (hůlky kdekoli v menzách a levných restauracích po celé zemi jsou dřevěné, na jedno použití, že by měli Číňani tak velké zásoby dřevin?), misek a talířů odstraníte sami na roh stolu, abyste měli aspoň kousek místa na stolování, nebo musíte sehnat líně se pohybující uklízečku, která by měla bordel ze stolů odejivších strávníků průbežně z vlastní iniciativy uklízet a donutit jí, aby stůl učinila opět pro oběd použitelný.

– znečištění pekingského ovzduší v průběhu roku desetkrát  převyšuje normy evropské unie kritického znečištění evropských měst. To platí hlavně pro léto a podzim, v zimě je skoro pořád slunečno a modrá obloha, smog se tedy nemá jak nad městem udržovat.

– čínská filmová DVD stojí 5 kuaiů (15 Kč) a mají tudíž stejnou cenu jako třeba lístek do metra, krabička cigaret či hamburger u Mekáče, půllitr rusko-čínské vodky koupíte za 8.

– Číňani neznají pojem „jít na kafe“, protože se zde skoro nepije,  v obchodech seženete mutaci Nestle Icecofee v plechovce, pak nějaké nekvalitní pytlíkové nescafe a u Mekáče či v KFC hodně špatnou řídkou kávu, čínské víno pak chutná jako sladká vinná limonáda.

– z bankomatů po celém Pekingu nejde už asi jeden týden vybírat peníze ze zahraničních kreditek. Nikdo neví proč. Spousta zápaďáku včetně mě, mající všechny peníze uložené na svých kontech ve svých domovech, spoléhajících se na bezpečnost kreditních karet, je tudíž momentálně nahraná.

– začnete-li se namátkově ptát na trhu prodavačky na cenu nějakého výrobku, tak si buďte jisti, že si to musíte koupit, jinak vás nepustí.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s